Gierymski, Max (ur. 1846 Varšava, zm. 1874 Bad Reichenhall v Bawarii).
Maksymilian Gierymski – starší bratr Aleksander Gierymski – byl jedním z nejvýznamnějších polských malířů působících ve druhé polovině 19. století., a jeho práce, i když uzavřeno úzkým časovým rámcem, ovlivnila další vývoj polského malířství. Účastník lednového povstání, po krátkém studiu ve Varšavské třídě kreslení odešel do 1867 r. na další studium v Mnichově. Už s koncem 1868 r. otevřel vlastní ateliér. Cestoval z Mnichova do Itálie, do Meranu v Bad Reichenhall. Hlavním motivem umělcových obrazů byla krajina, zpracováno jako samostatný malířský motiv, nebo jako pozadí pro postavu. Maloval jednotky a hlídky povstalců, procházet rovinatou krajinou Mazovska; maloval výjevy z malých polských měst. Od evropských kritiků se mu dostalo uznání za lovecké scény s lovci koní v rokokových kostýmech. Gierymského obrazy postrádají anekdotické vrstvy, ale plné pravdy a harmonie, byli vzorem pro současné polské realistické malíře.
Maksymilian Gierymski – starší bratr Aleksander Gierymski – byl jedním z nejvýznamnějších polských malířů působících ve druhé polovině 19. století., a jeho práce, i když uzavřeno úzkým časovým rámcem, ovlivnila další vývoj polského malířství. Účastník lednového povstání, po krátkém studiu ve Varšavské třídě kreslení odešel do 1867 r. na další studium v Mnichově. Už s koncem 1868 r. otevřel vlastní ateliér. Cestoval z Mnichova do Itálie, do Meranu v Bad Reichenhall. Hlavním motivem umělcových obrazů byla krajina, zpracováno jako samostatný malířský motiv, nebo jako pozadí pro postavu. Maloval jednotky a hlídky povstalců, procházet rovinatou krajinou Mazovska; maloval výjevy z malých polských měst. Od evropských kritiků se mu dostalo uznání za lovecké scény s lovci koní v rokokových kostýmech. Gierymského obrazy postrádají anekdotické vrstvy, ale plné pravdy a harmonie, byli vzorem pro současné polské realistické malíře.
Povstalecká demonstrace (Povstalecká hlídka)
signováno vlevo dole: M.Gierymski;
Národní muzeum ve Varšavě;
signováno vlevo dole: M.Gierymski;
Národní muzeum ve Varšavě;
Tento obrázek, s neobvyklými barevnými hodnotami v polské malbě, vkusné v šedé, modré a zlaté, je jedním z nejpolštějších obrazů v celém našem umění.
Scéna vytržená z každodenního života lednového povstání (1863) – hlídka natahující ruku k kolemjdoucímu- tuláky na polní cestě – je to jakoby syntéza polské situace obecně. Ztrácet se v písku, prázdná čtvrť, nejistota čekání na reakci na vypálený výstřel, hledat vlastní a ptát se na nepřítele, to vše nese punc jakési absurdity, beznadějně se točí na místě, neschopnost dostat se ze začarovaného kruhu. Je to téměř nevědomé přijetí finále Svatby Stanisław Wyspiański.
Scéna vytržená z každodenního života lednového povstání (1863) – hlídka natahující ruku k kolemjdoucímu- tuláky na polní cestě – je to jakoby syntéza polské situace obecně. Ztrácet se v písku, prázdná čtvrť, nejistota čekání na reakci na vypálený výstřel, hledat vlastní a ptát se na nepřítele, to vše nese punc jakési absurdity, beznadějně se točí na místě, neschopnost dostat se ze začarovaného kruhu. Je to téměř nevědomé přijetí finále Svatby Stanisław Wyspiański.
Průzkum rakouských husarů, 1869
olej, plátno, 31 X 43 cm;
signováno vpravo dole: M.Gierymski;
z katalogu Aukčního domu AGRA-ART;
olej, plátno, 31 X 43 cm;
signováno vpravo dole: M.Gierymski;
z katalogu Aukčního domu AGRA-ART;
Obraz byl uváděn i v literatuře jako: Rakouští husaři na křídlech, Husaři na základně, rakouská hlídka kopiníků, Maďarská honvédská hlídka, Husaři na základně. Gierymski vystavoval na mezinárodní výstavě ve Vídni na přelomu 1869 i 1870 rok, byl poté zakoupen z prostředků císaře Františka Josefa a byl v majetku arcivévodkyně Gizely Bavorské. Vydáno v roce 1932 spolu se zbytkem její sbírky na aukci v Berlíně, koupil varšavský antikvariát A.. Gutnajer byl poté převeden do polských soukromých sbírek.
Potyčka s Tatary
Muzeum umění v Lodži;
Muzeum umění v Lodži;
Po staletí byly nájezdy Tatarů, které přinesly oheň a smrt, postrachem lidí žijících v pohraničí bývalého Polsko-litevského společenství.. Tatarské hordy zpustošily ve 13. století velké hadry Polska, zasahující až do Lehnice a vážně ohrožující západní Evropu. Polské rytířstvo se jim později nejednou pomstilo (m.in. u Wiśniowiec v roce 1514).
Štábní adjutant z roč 1831, 1870
olej;
Národní muzeum ve Varšavě;
olej;
Národní muzeum ve Varšavě;
