Kramsztyk Roman (ur. 1885 Varšava, zm. 1942 zemřel ve Varšavě).
Malíř, schéma, člen skupiny: Grupa Pięć i Rytm. V letech studoval umění na Akademii výtvarných umění v Krakově 1903-04 u J. Mehoffera, a pak v Berlíně a Paříži, kde se sv. 1911. První světovou válku přežil v Krakově, později se vrátil do Paříže, odkud přijel na letní měsíce do Varšavy. Cestoval také do Španělska. Debutoval na Zachętě ve Varšavě v r 1909, w 1912 zúčastnil výstavy Berlínské secese, a w 1913 měl první velký (70 snímky) samostatná výstava v Krakově. Od té doby je častým účastníkem domácích i zahraničních výstav. Maloval zátiší, krajiny, nevyhýbal se ošklivosti svých vrásčitých tváří, působil v silných kontrastech. Bujný malířský temperament vyvážil disciplínu převzatou od Cézanna, ořezal jasně barevné plochy, zmenšil barevný gamut. Později, od cca. 1930, V Kramsztykově malbě jsou změkčeny formy a barevné kontrasty. Zvyšuje se přesnost kresby a pečlivost, při vzpomínce na svá mládí studia malby starých mistrů v Louvru. Portrét se v té době stal výhradním žánrem jeho malby. Kramsztykovy možnosti portrétisty byly velmi široké, maloval plné charakterních obrazů mužů i půvabných obrazů krásných žen., vždy psychologické do hloubky a jemné ve výrazu. Poslední umělcova díla vznikla za okupace. Cyklus kreseb, většinou vystupoval sangvinik, je šokujícím dokumentem tragédie varšavského ghetta, kde jejich autor zemřel.
Malíř, schéma, člen skupiny: Grupa Pięć i Rytm. V letech studoval umění na Akademii výtvarných umění v Krakově 1903-04 u J. Mehoffera, a pak v Berlíně a Paříži, kde se sv. 1911. První světovou válku přežil v Krakově, později se vrátil do Paříže, odkud přijel na letní měsíce do Varšavy. Cestoval také do Španělska. Debutoval na Zachętě ve Varšavě v r 1909, w 1912 zúčastnil výstavy Berlínské secese, a w 1913 měl první velký (70 snímky) samostatná výstava v Krakově. Od té doby je častým účastníkem domácích i zahraničních výstav. Maloval zátiší, krajiny, nevyhýbal se ošklivosti svých vrásčitých tváří, působil v silných kontrastech. Bujný malířský temperament vyvážil disciplínu převzatou od Cézanna, ořezal jasně barevné plochy, zmenšil barevný gamut. Později, od cca. 1930, V Kramsztykově malbě jsou změkčeny formy a barevné kontrasty. Zvyšuje se přesnost kresby a pečlivost, při vzpomínce na svá mládí studia malby starých mistrů v Louvru. Portrét se v té době stal výhradním žánrem jeho malby. Kramsztykovy možnosti portrétisty byly velmi široké, maloval plné charakterních obrazů mužů i půvabných obrazů krásných žen., vždy psychologické do hloubky a jemné ve výrazu. Poslední umělcova díla vznikla za okupace. Cyklus kreseb, většinou vystupoval sangvinik, je šokujícím dokumentem tragédie varšavského ghetta, kde jejich autor zemřel.
Španělská krajina, OK. 1926
olej, plátno, 54 X 65 cm;
Muzeum umění v Lodži;
olej, plátno, 54 X 65 cm;
Muzeum umění v Lodži;
Portrét herečky Marie Strońské, OK. 1920
olej, plátno, 84 X 69 cm;
Národní muzeum ve Varšavě;
olej, plátno, 84 X 69 cm;
Národní muzeum ve Varšavě;
