Divadlo na Slovensku
Nejstarší slovanská vystoupení na dnešním Slovensku, související s náboženskými rituály, se údajně odehrál za dob Velkomoravské říše, přežil v lidových tradicích a infiltroval se do křesťanských rituálů. O jejich rozšířenosti svědčí fakt, že synoda v Ostřihomi ve 12. stol. zakazoval pořádání představení v kostelech. V dalším století zakázala synoda v Budzinu účast na představeních i cestujícím zpěvákům (hry), kteří přitahovali publikum žonglérskými triky a nejnovějšími drby z velkého světa.
Ve středověku se církevní reprezentace vyvíjely na základě evangelia a liturgického cyklu. První světské drama, vydáno v Bratislavě v 1536 r., zobrazoval lidský osud od narození až po smrt.
V období renesance se v bohatých hornických a kupeckých městech hrály hry v němčině nebo latině. P. Kyrmezer a J. Tesak-Mośovský, dva Slováci žijící v Praze, byli autory biblických her hraných v češtině.
S nástupem protireformace a vznikem jezuitského řádu se divadlo, především škola, se stal důležitým nástrojem propagandy. První slovenské představení nastudovali studenti jezuitského gymnázia ve Spišské Kapitule sv. 1648 r., a první stálá scéna byla postavena v evangelickém gymnáziu v Bratislavě v r 1656 r. (jen v 1692 r. v budově Trnavské univerzity vznikla nádherná barokní scéna).
Stálá divadla, nejprve dřevěný, později zděná, stavba byla zahájena na Slovensku v 18. století. W 1776 r. v Bratislavě bylo postaveno první cihlové divadlo. Soukromé scény vznikaly v magnátských sídlech (nejlepší v Erdodyho a Pálffyho paláci v Bratislavě), kde se nejčastěji hrály italské opery.
Slovenské divadlo se vyvinulo ze školních ochotnických divadel, ve kterém si žáci po povinných představeních pro zábavu zahráli. Průlom byl problém 1830 r. kodemii S. Chałupki Kocurkovo amatérským souborem z Liptovského Mikuláše, provozuje divadelní nadšenec, ředitel, herec a sponzor G.. Fejerpatakyego-Belopotockiego, která iniciovala systematickou činnost skupiny a vedla k výstavě 40 kousky. Bouřliváci měli na Myjavě divadelní soubory, Sobosti a Levoče, na evangelickém gymnáziu. Na konci 19. stol. Martin se stal hlavním městem ochotnického divadla.
Po 1918 r. Slovenské ochotnické divadlo zaznamenalo prudký rozvoj: w 1919 r. odehrálo se 390 představení, a w 1932 r. již 5900. Vytvořeno v 1919 r. v Martině se Společnost Slovenského národního divadla stala základem prvního profesionálního divadla na Slovensku (Slovinské národní divadlo) založena v Bratislavě v r 1920 r. bohužel, hrály se především české a české hry, a spory o dostupnost jeviště pro slovenské autory a herce pokračovaly až do 1938 r. (bylo však uvedeno několik slovenských představení, m.in. utwory Hviezdoslava i J. Palárika). W 1938 r. ve Slovenském národním divadle se hrály pouze hry a opery ve slovenštině.
Dnes působí po celé zemi řada profesionálních i amatérských divadel (nejvíce v Bratislavě a Košicích). Existují loutková divadla, avantgardní a národní (m.in. Maďarská divadla v Komárně a Košicích, divadlo Lemko a Ukrajinci v Prešově a Romské divadlo v Košicích).