Němec Lorca - brazilský předchůdce reportážní fotografie
Němec Lorca je průkopníkem reportážní fotografie v Brazílii. Na konec 60 let zvěčnil historii São Paula. Jeho černobílé fotografie, Udržované v poetické náladě ukazují prózu městského života před lety, v dobách tak odlišných než dnes.
40. léta dvacátého století je období, kdy se v Brazílii zrodila modernistická fotografie. Pak se objevila skupina lidí, kdo vytvořil v Sao Paulo tzv. sdružení Fotografie Cine Clube Bandeirante. Tento klub byl vytvořen oběma profesionálními fotografy, stejně jako amatéři. Měli přístup k tehdejším výdobytkům evropské a americké fotografie. Dekáda 40. let se vyznačovala experimentálním a abstraktním přístupem k fotografii. Byli spojeni s touto skupinou m.in. Tomáš Farkaš, Geraldo de Barros, José Yalenti, José Oiticica Filho I Němec Lorca. Jejich hlavním cílem bylo etablování fotografie jako jednoho z uměleckých oborů. V Brazílii se fotografie začala brát vážně v druhé polovině 60. let 20. století. Tehdy ho muzea a galerie zařadily do svých expozic, a kritici ocenili jeho umělecké vyjádření.
Narodil se Němec Lorca 28 Dům 1922 roku v Sao Paulu. O fotografování se začal zajímat už jako malý chlapec, když si se zájmem prohlížel přílohu novin "Estadão", ve kterém byly zveřejněny reportážní fotografie z dění v zemi. V té době si fotoaparát mohl dovolit jen málokdo. V jeho rodině byl touto privilegovanou osobou jeho strýc, který ho později povzbudí, aby se fotografování věnoval profesionálně. Lorca mezitím začal studovat ekonomii a začal se vzdělávat jako účetní. Této profesi se věnuje od ukončení studia, tj. 1940 dělat 1952 rok. W 1945 let se Lorca oženil. V této době si koupil svůj první fotoaparát, čímž začalo jeho dobrodružství s fotografováním.
Zpočátku Lorca fotil své děti. Vždy s sebou v tomto ohledu nosil fotoaparát to také zdokumentoval, co se dělo v ulicích. Jedna z fotografií tohoto typu je "Revolta dos Passageiros" z 1947. Tato fotografie vznikla úplnou náhodou. Toho dne šel Lorca na úřad práce a když byl na Place Clóvis (v São Paulu) v dálce viděl kouř, někde na Avenida Rangel Pestana, která upoutala jeho pozornost. Šel na místo incidentu, kde viděl hořet tramvaj. Vyfotil a uložil, aniž bychom mu připisovali větší hodnotu.
Postupem času se Lorca bude chtít věnovat fotografování profesionálněji. Pak narazil Foto‐Cine Clube Bandeirante (FCCB), navštěvují lidé z bohatého prostředí: podnikatelé, právníci, lékaři, inženýry s velmi dobrým fotografickým vybavením. Lorca se přidal 1949 rok. Svou pracovní dobu v Lorcově kanceláři spojil s fotografickou a reportážní činností. Pracoval ve fotoagentuře. Fotil pro úkoly na svatbách, různé inaugurace, itp. Na, čím se lišil od ostatních účastníků, je jeho závazek k umění fotografie. Pro ostatní to byla jen víkendová aktivita, a věnoval se mu každý den.
Ve Foto Clube se Lorca setkal s mnoha zajímavými lidmi, díky čemuž se obohatily jeho znalosti o umění fotografie. Jeden z nich byl Američan Francis Albuquerque, spolupracující mj. s režisérem Orsonem Wellesem. Postupem času Lorca získával další a další dovednosti, což se promítlo do řady ocenění, nejen v Brazílii, ale i v Argentině, nebo Švýcarsko. W 1952 roku uspořádal svou první výstavu v Museu de Arte Moderna de São Paulo. Stejný rok otevřel vlastní ateliér. Bylo umístěno na Av. Lins de Vasconcelos. Od té chvíle ustoupila profese účetního jeho fotografickému podnikání. Poté se zaměřil na reklamní fotografii. O 1954 Lorca vypadl z Foto Clube a začal pracovat sám. W 1966 roku vytvořil jedno ze dvou největších studií reklamní fotografie v São Paulu, se kterou se Lorca úspěšně vypořádal až do 2003 rok.
Umělec vždy opakuje slova Henryho Cartier-Bressona, říká, že fotograf nefotí, A fotografie se stane fotografovi, np. když jde po ulici a v pravou chvíli uvidí zajímavou scénu, zachytí ji. Jedna z takových pouličních scén je na fotografii „Dívka v dešti“ z 1951 (Malá holčička v dešti) vyrobeno pro soutěž Foto Clube.
V současné době 91 letní fotograf se stále věnuje svému oblíbenému povolání. Říká vtipně, že teď tolik nepracuje, protože je to staré. Většinou fotí na cestách. Také se vrací na místa, kterou zdokumentoval, přefotit je a zaregistrovat tak změnu tak, jak se tam udála. Němec Lorca je pro své rodné město jedním z nejvýznamnějších umělců. Jeho fotografie jsou jakousi kronikou, které vyprávějí příběh samotného São Paula.