Horní Slezsko – Architektura a umění

Charakteristickým fenoménem v architektuře je malopolská atika, který ve Slezsku vyráběl svůj samostatný vzor tzv. Slezské podkroví. Mnoho gotických staveb bylo korunováno podkrovím, včetně obranných věží, kostel v Paczkowě, nájemní domy v Ratiboři, Těšín, Opole a Brzeg. Z rozvinuté renesance se dochovaly nejcennější fragmenty hradu Brzeg ze 16. století. a brestovská radnice ve stylu holandské renesance. Na rekonstrukci a výstavbě posledních dvou objektů se podíleli italští stavitelé z rodin Parry a Niuron. Z dalších renesančních sídel si pozornost zaslouží zámky v Prószkowě, Niemodlin, Rogów Opolski, Siewierz. Stavební iniciativy se ujala i slezská buržoazie. V Głogówku byly postaveny krásné radnice, Głubczyce, Brzeg a komplexy renesančních činžovních domů v Nyse, Opole, Těšín, Paczków, Pobřeží. Kostely jsou jedny z mála (np. v Těšíně). Většinou se jednalo o renesanční kaple, m.in. v kostele sv.. Jakuba v Nyse. Z renesančního sousoší si pozornost zaslouží busty a sochy brzegských Piastovců umístěné na průčelí vstupní brány., náhrobek prince Jana II. Dobrého v opolské katedrále, epitafy v kostele sv.. James, náhrobky v kostele sv.. Mikuláše v Brzegu, kazatelna v kostele v Michałówě od Michala Kramera nebo kamenný oltář z kostela sv.. Jakuba v Nyse. Příklady renesančního malířství jsou mj. stropní polychromie v kostele v Centawě, obrazy Matky Boží s Dítětem a čtrnácti sv.. Pomocníci v kostele sv.. James (dílo Hanse Durera).

Ve Slezsku pokračovala renesance a manýrismus, včetně Horního, až do sedmdesátých let sedmnáctého století. a propletené s oznámeními nového stylu.

Styl protireformace – barokní – objevil se v 1. polovina. XVII století. spolu s prvními realizacemi jezuitského řádu, kdo v 1624 přestěhovali se do Nysy a dříve zde postavili 1641 Jezuitský seminář (Svatý.. Anny), a biskup Karol Ferdynand Waza postavili biskupský palác v novém stylu. Období třináctileté války a ohrožení z turecké strany nebyly pro stavebnictví příznivé.

Kromě Nysy, která vynikala při realizaci novostaveb, obnovili práci na budování a rozšiřování zakázek: Cisterciáci v Rudy Wielkie a Jemielnica, Norbertini v Czarnowąsích, Dominikáni a františkáni v Opole a Głogówku, Malťané v Łosiówě a nové jezuitské projekty v Nyse, Brzeg a Opole, reformátoři v Prudniku, Nysa a Gliwice, Bratři v Těšíně. Mnoho domů bylo postaveno v novém stylu, m.in. v Żyrowa, Głogówek, Polská církev, Pszczyna. Většina kostelů byla přestavěna nebo dostala barokní zařízení. Bohatá výzdoba, zejména ratibořských kostelů, vycházela z krakovských staveb.

Ovládnutí Slezska Fridrichem II (1741) tato část Horního Slezska byla poznamenána mnohostranným vývojem umění. Začala nová etapa – vývoj rokoka v edici Postupim, a pak berlínský klasicismus. Přitom se pokračovalo až do 1810 (rušení klášterů) baroko v kombinaci s rokokem a klasicismem dovezené z Čech. V barokním slohu byla v mnoha městech postavena nová náměstí, m.in.: v Nyse, Opole, Kluczbork, Głogówek, Těšín, Paczków, Otmuchów, Rybnik.

Ve Slezsku v té době působili vynikající místní umělci, m.in. štukatér a sochař Jan Schubert, sochař Jan Melchio Oesterreich, malíři Franciszek Sebastini, Michal Willmann, Karol Dankwart, bratři Tomasz a Feliks Schefflerovi, Jan Kuben.

Ve Slezsku (včetně Horního Slezska) se zmocnilo Prusko, začala i státní patronace, ovládající patronát šlechty, buržoazie a duchovenstvo. Týkalo se to především veřejných budov, průmyslové budovy, kolonie a malé statky. Většina reprezentativních budov byla postavena podle plánů berlínského ateliéru K.F. Schinkla, np. budova soudu v Ratiboři, ačkoli plány a další architekti byli realizováni, m.in. F.L. Fritsche, který navrhl centrum Kotlami poblíž. Koza.

Druhá polovina. XIX w. a přelomu 19. / 20. století. vrátil celou architekturu Horního Slezska zpět do historických slohů. V té době vznikaly novorománské stavby, novogotický, novorenesance, neobarokní a neoklasicistní. Většinou šlo o bytovou výstavbu (hrady a zámky, m.in. v Moszně, Miechowice, Nakle, Świerklaniec, Promnicach, Pławniowice, Brynku) a církevní stavby a měšťanské zahradní vily.

Na druhé straně vícerodinné městské bydlení a veřejné budovy nesly stigma směsi stylů (eklektismus). Vznikala tak nově vznikající města: Katovice, Królewska Huta a modernizující se stará města, jako Opole, Bytem, Gliwice, Mysłowice, Bielsko.

Nový styl v architektuře 20. století. – secese (modernismu) – zanechal mnoho originálních příkladů. Na Těšínsku nesl znak vídeňské secese, plné klikatých čar. Nejlepším příkladem je zde Těšínské divadlo, vestavěný 1910 wg proj. oblouk. Ferdynand Feiner a Herman Helmer z Vídně. Horní Slezsko bylo naopak ovlivněno berlínskými designéry, toho nejlepším příkladem je bývalé katovické nádraží a divadlo postavené v r 1. 1905-07.

V meziválečném období, po vlně historismu v architektuře, vyznačující se monumentálními stavbami v hlavním městě Slezského vojvodství (budova zemského úřadu, Z biskupské kurie, katedrála) a četné veřejně prospěšné budovy (školy, kanceláře atd.), do architektury vstupuje funkční styl. Tvarově jednoduchý a funkční při použití se používal ve veřejných budovách a bytové výstavbě (Wille) až do 50. let 20. století.

Současné stavby si zaslouží pozornost s novou, unikátní strukturou, které jsou mimo jiné. Sportovní a zábavní hala a nádraží v Katovicích.

Zvláštní pozornost si zaslouží lidové umění, který po staletí přežil ve venkovských dřevěných kostelích po celém Horním Slezsku. Většinu památek dřevěného stavitelství lze zaznamenat v oblasti Olešna a Kluczborku. Některé dřevěné kostely byly ve 20. století přemístěny. do městských center nebo vznikajících skanzenů lidové architektury v Katovicích. V lidovém Polsku vzniklo několik skanzenů v Horním Slezsku: v Chorzówě, Opole-Bierkowice, Pszczyna.

Bohaté vybavení kostelů bylo částečně zničeno během poslední světové války. V muzeích v Bytomi se dochovalo mnoho krásných středověkých a barokních triptychů a soch, Opole, Ratiboř a Těšín. Na tomto místě se sluší připomenout velké zásluhy Slezského zemského muzea v této oblasti, která v meziválečných letech shromáždila mnoho cenných exponátů, z nichž některé se dochovaly a můžeme je vidět v Arcidiecézním muzeu a Slezském muzeu v Katovicích.